KARATE GOJURYU

          Goju ryu je dnes označováno jako jeden ze čtyř největších japonských systémů karate má, sice okinawský původ, protože je založeno na Kanryo Higashionnovu Naha-te (Shorei-ryu). Původne se Naha-te   dělilo na dva směry: Ason a Waichizan. Linie Ason zanikla s jejím posledním mistrem Tomigusuku. Linie Waichinzan přešla dědičně přes mistra Higashioma a  mistra Miyagiho, kteří jí oba obohatili o nové prvky, v dnešní Goju-ryu.
        Základní kámen systému položil Kanryo Higashionna, který studoval v Číně více stylů Chuan-fa (styl zářícího jara, boží ctitelky, bílého jeřába a tai chi chuan). Když se vrátil do Okinawy, učil systém, který je možno chápat jako systézu těchto čínských stylů. Celkový aspekt energie dnešního Goju-stylů byl stanoven už za doby Higashionna a za Miyagiho se jen nepatrně změnil. Kata, ve kterých se tento aspekt projevuje především silným břišním dýcháním (Ibuki), obsahují odhlédnuto od formálního vzhledu principy čínského Chi-kung.
Když se Higashionna vrátil roku 1887 z Číny, začal šířit svou výuku v Naha (Tondo, Naha-shi ). Jeho cvičební styl vykazuje mnohé charakteristiky jižních čínských škol. Obsahuje stejný technický koncept a ten stejný pohled na práci s vnitřní energií (Ki) jako např. Tai-chi chuan. Higaonna pojmenoval svůj styl jednoduše Naha-te. Jako to už před ním udělal Ason a Waichinzan.
        Mistr Higashionna měl pět významných žáků, Miyagi, Kyoda, Gusukuma, Shiroma a Motoda. Juhatsu Kyoda byl Ushi-deshi stylu.
         Tak zažilo staré Naha-te pod vedením Chojun Miyagi (1888-1953)nový rozkvět. Tento mistr cestoval v mládí do Číny a studoval tam praktiky zen a Chuan-fa stylu Pa-kua. Když se roku 1920 vrátil do Okinawy, vytvořil nový systém. Rozpracoval obě formy kata Gekisai, které teď byly mnohem jednodušší a kratší než klasické formy, a od té doby používány k uvedení začátečníků do stylu. Můžeme zde vidět vliv Itosu 51, který založil v Shorin-ryu kata Pinan.
       Současně vypracoval mistr dnešní formu Tesho. Svůj jedinečný mistrovský kousek Tensho je přepracovaná forma čínského Tao Rokishu z Tang-lang stylu jižních škol.
V následujících letech procestoval Miyagi země Pacifiku,aby šířil svůj styl. V roce 1929,sedm let po mistrovi Funakoshi,se v Japonsku konala velká demonstrace jeho umění.V té době už v Okinawě vyškolil celou řadu významných žáků ( Meitoku Yagi, Seiko Higa, Eiichi Miyazato, Iha Koshi  aj.). Do roku 1935 zůstal v Japonsku,kde jmenoval svým nástupcem v Japonsku známého japonského mistra Gogen Yamaguchi (řečeno neko-kočka).
Jméno Goju-ryu bylo poprvé použito v roce 1929. Když se v témže roce konala v Japonsku velká demonstrace všech bojových umění, poslal mistr svého žáka Shinzato Jin´an, aby ho zastupoval. Všichni přítomní byli zástupci významných japonských škol bojových umění. Když se jeden jiný mistr zeptal Shinzata, který styl zastupuje nevěděl tento nejdříve co má odpovědět. V Okinawě nebylo obvyklé, aby umění příslušného mistra mělo své vlastní jméno. Vše bylo shrnuto pod pojmem Shorin-ryu (Shuri-te a Tomari-te ) a Shorei-ryu (Nana-te). Shinzato rychle zapřemýšlel a řekl: jeho styl se jmenuje Hanko-ryu („Hanko“ znamená „polo-těžký“). V Okinawě vyprávěl Shinzato o příhodě mistrovi Miyagi a ten, také mistr poezie a básnického umění, citoval větu ze „Sedmi eposů čínských pěstí“ (Bubishi)52, všechno ve vesmíru dýchá tvrdě a měkce“. Z tohoto citátu pochází název „Goju-ryu“ (Goju znamená tvrdý-měkký).
        V roce 1935 se vrátil mistr Miyagi definitivně do Okinawy a vyučoval do konce svého života. V roce 1952 bylo založeno sdružení okinawského Goju-ryu. O rok později, 8. října 1953, mistr zemřel. Zanechal jak v Okinawě, tak v Japonsku mnoho významných žáků. Přesto však hned po mistrově smrti začal rozpad Goju-ryu.Byl to počátek věčného boje mezi školami, který trvá dodnes.
        Okinawské Goju-ryu přivedlo na svět mnoho významných mistrů. Zde i najdeme vnitřní linii (Ushi-deshi) stylu, která je zastoupená Meitoku Yagi. Vnějším žákem byl Sensei Seiko Higa. Byl velkolepý učitel a zastupoval mistra Miyagiho vždy, když se nacházel v cizině. Četná jména, která dnes známe, jsou žáky Sensei Higa. Tak učil tento mistr Seikichi Toguchi, který vede dojo Shoreikan v Tokyu a Toshio Tamano. Velký mistr okinawského Kobuda, Matayoshi, studoval karate převážně pod vedením mistra Seiko Higa. To stejné platí pro Morio Hiagonna, dnešního technického ředitele okinawského sdružení Goju. Také mistr Izumigawa z Japonska byl žákem Seiko Higa.
     Jiný velmi silný vliv na okinawské Goju-ryu měl mistr Miyazato Eiichi, další žák Miyagiho. Mistr Miyazato je v Okinawě velmi známý a vyučuje v největším okinawském doju (Yundokan v Naha).
Okinawské Goju-ryu se přísně drží směrnic, která vydal pro cvičení karate mistr Miyagi.Zápas je z tohoto systému vyloučen, a tím se ocitá v ostrém protikladu s tendencemi, které se v Japonsku vyvinuly. Hlavní body tradičního Goju-ryu jsou:
TE CHIKATEMANI:tento cvičební postup předepisuje, že tradiční kata musí být cvičena se zvláštní pozorností a nesmějí být změněna. Mistr Miyagi založil jako uvedení do systému kata tohoto stylu“Fukyu-kata“, která jsou dnes cvičena v mnohých variantách i v jiných stylech. Tomu odpovídají Taikyoku-kata v Shotokan-ryu.
BUNKAI:použití klasických kata,jak v celku tak i při cvičení jejich jednotlivých kombinací a technik s partnerem. Tento druh cvičení se rozšiřuje do všech oblastí yakusoku-kumite (odmítající boj).
TE TOCHIMANI: rozšířená forma Bunkai, ve které se volně rozhoduje. Odpovídá zhruba Jiyu-ippon-kumite z systému Shotokan.
IKUKUMI: cvičení skutečného boje. Výše postavený se smí jen bránit, aniž by odrazil útok, zatímco partner se ho snaží opravdu a s plnou silou zasáhnout.
Dnes existuje mnoho rozruchu kolem tohoto předepsaného tradičního systému mistra Miyagiho. Stejně orientovaní se semkli a snaží se prosadit svou vůli prostřednictvím silných svazů. Kromě nich existuje v Goju ještě dnes mnoho roztříštěných směrů s velmi rozdílnými tendencemi. Miyagi Takachi (syn mistra) např. vyučuje v Tokyu styl Goju, ze kterého opět odstranil všechny Shinto principy, které do systému přijal jeho otec. Tím se nachází v ostrém protikladu k japonskému Goju-ryu (Gogen Yamaguchi), ve kterém hraje Shinto filozofie důležitou úlohu. V USA, kde má japonské Goju-ryu WUKO velký vliv, se vyskytují nejednotnosti v otázce, jestli zápas nebo nikoli. Sami Yamagichiho synové, kteří dnes samostatně vyučují, jdou rozdílnými cestami.   Charakteristiky typické pro Goju-ryu jsou stejné jako pro Higashionnovo Naha-te. Používají se stabilní a silové (Sanchin dachi), ale také pružné a pohyblivé postoje (Nekoashi dachi). Nožní techniky se směřují jen zřídka výš než do podbříšku. Pažní techniky, které pocházejí vždy ze stylů jižní Číny (ctitelka boží a bílý jeřáb), se skládají většinou z kulatých odzbrojených pohybů (Mawashi uke) a jsou velmi zpřízněné s čínským Wing-chun. Všechny pohyby jsou provázeny zvučným dýcháním bránicí (ibuki), které způsobuje, že tělo může odolat i těžkým útočným technikám beze škod. Mistr Miyagi zahrnul i mnohé metody indické jogy. Klíčová postavení stylu jsou Sanchin dachi, Shiko dachi a Nekoashi dachi. Každý naplňuje jednotlivý smysl, jak vzhledem k terapeutickému tak i mechanickému zřeteli: Shiko dachi směřuje na práci boků v otevření,Sanchin dachi v zavření (uvolnění a napětí). Střídaní obou vede dosažení dobré rovnováhy a postoje a umožňuje i přesto měkké pohyby. Nekoashi dachi se často používá jako mezi postavení pro rychlé a mrštné pohyby těla.
V České republice působí Český svaz karate Goju-Ryu, který sdružuje všechny linie stylu Goju. Nejvíce známe organizace působící v ČR je OGKK (Okinawa Goju-Ryu Karate Do Kyokai), linie Eichi Miyazata a Iha Koshin v ČR v zastoupení Jaromíra Musila. Dále pak IOGKF International Goju-Ryu Karate Federation linie Anichi Miyagi a Morio Higaonna v ČR v zastoupení Jaroslava Valenty, Meibukan (Okinawa Meibukan Goju-Ryu Association) linie Meitoku Yagi a Meitetsu Yagi v ČR v zastoupení Vaclava Šimka a poslední známá v ČR pak ještě IKGA (International Karate-do Goju-kai Association) linie Gogena Yamaguchi a Goshiho Yamaguchi v ČR v zastoupení Vlastimila Miky.
Český svaz karate Goju-Ryu působí v Evropském organizaci European Goju-Ryu Karate Federation (EGKF), na který navazuje světová organizace World Goju-Ryu Karate Federation (WGKF). Tyto organizace sdružují všechny linie Goju na sportovní scéně. Zástupcem ČR v těchto organizacích je Ing. Jiří Boček president Českého svazu karate Goju-Ryu a General secretary EGKF a WGKF.